- Toto téma obsahuje 51 odpovedí, 9 hlasov, a bola naposledny upravená pred 9 years, 4 months od
.
-
Príspevky
-
Robikl, a tím chceš tedy nazančit že bych měl nabíjet jen na 50% kapacity a napětí abych prodloužil životnost o jeden rok?
Musíš uznat že tohle je nesmysl jak vrata do garáže:-)
Vy kteří předčasně ukončujete nabíjení baterií s BMS si s každým nabíjením zvětšujete rozdíly mezi článkama. Tam kde není BMS je to fuk.
Už jsem to psal že maximální hranice nabíjení je u článku lion 4,3V a provozní je 4,2V čili nikdy tu baterií nenabijíš na 100% leda by jsi zvýšil napětí na nabíječce na 43V.
Všechna ta nenastavitelná BMSka balancují ke konci nabíjení a jsou nastavena na 4,2-4,25V na článek. Pokud to utneš dříve pak jsou články rozohzeny a to je možná horší než chemické procesy při nabití baterie na „100%“.
Mám souseda v domě který se nabíjením udržbě a pečování o aku věnuje celý život.
Tuto činnost provádí profesionálně v naší chemičce kde udržuje všechny možné záložní zdroje nutné pro chod veškeré výpočetní techniky na 12 provozech
Má dobré zkušenosti a já budu věřit více jemu než různým „odborníkum“ na netu.Jak LiIon zničit ?
a) Přebitím – čím větší konečné napětí nad 4,2V ( 4,3V ještě běžně vydrží ), tím větší pravděpodobnost, že článek odejde. Například špatně zvolený počet článků při nabíjení.
b) Dlouhodobým vybitím pod 2,5V a méně. Nevypnuté zařízení – model. Zde je ještě možné pokusit se článek oživit. Nejdříve nabíjíme malým proudem např. 10 mA až napětí stoupne nad 2,5V. Potom zkusit nabíjet normálně. Nesmí se zahřívat. I když se to podaří, zcela určitě již bude mít zhoršené vlastnosti.
c) Déle trvajícím zkratem. Dojde k nadměrnému oteplení.Sranda je že životnost se neuvádí na čas (rok) ale na počet cyklů a to plných.
Tedy pokud za rok udělám 500cyklu je baterie na konci života.
Kdybych tu bateri nabíjel jen na 40% tak 3x prodloužímn její životnost to je 1500cyklů.
Jenže tím bych z 10Ah baterie použil jen asi 3Ah kdežto u plně nabité použiji 9Ah.
Ať tedy počítám jak počítám vyjde to nastejno, vždy celkově dostanu oběma způsoby 4500Ah za celou jejich životnost.
Rozdíl bude v tom že budu ztrácet čas častým nabíjením jen na 40% kapacity.
Dále, abych na jeden zátah ujel to co na jednu 10Ah bateri při 100% nabití bych potřeboval tři 10Ah baterie nabité na 40% kapacity. Tak že na to vynaložím 3x vyšší finanční částku.
Tak to raději každý rok koupím novou a budu si v klidu užívat jízdy. Zato vy co budete pochybně prodlužovat životnost baterie, strávite čas hledáním kde si to na cestě nabít a nebo vložíte do této pochybné uspory třikrát větší obnos:-)) A to se fakt vyplatí:-)Ale 4,2V není nějaká přesná hranice mezi tím, co je pro baterku dobré a co už ne. Je to kompromis mezi ještě dobrým počtem cyklů a ještě dobrou kapacitu. Když půjdu o něco níže a smířím se s těmi 80%, tak dostanu vyšší počet cyklů. 4,1V je pro životnost baterie lepší než 4,2V, ale holt za to platím menší kapacitou. Ano zároveň je pro baterku špatně hluboké vybití. Takže pokud někdo někam jede s 80% a vybije zcela, tak to vážně nemá smysl. Smysl má pokud baterku bude využívat v rozmezí 20 až 80%. Ale pokud někam pojedu se 100%, tak jí naplno naláduji těsně před vyjetím. Koneckonců i modeláři nabíjejí před startem a batrie skladují nabité na skladovacím napětí. Ale nikomu neříkám, že tomu má věřit. Jen říkám, co si myslím, že je správné. Je na každém, aby se staral o baterii, jak uzná za vhodné. Nicméně sám vidíš (viz tvé zkušenosti a zkušenosti elektrokolařů, o kterých jsi psal), že se 100% nabíjením baterka doopravdy moc dlouho nevydrží. Rozdíl mezi námi je jen v tom, že ty si myslíš, že je to nezávislé na tom kdy a na kolik nabíjím. Já si to nemyslím. 🙂
bob: Každopádně mám pocit, že ani nechceš rozumět, co se snažím říct. Neříkám přece, že se má vyjet s bateriemi nabitými na 40%. Pak je to dlouhá diskuze, když mi vkládáš do úst, to c jsem ani neřekl a nenapsal. Ale neber moje slova nějak ve zlém. I když máme na tohle jiný názor, tak máš můj respekt. 🙂
Těch 40% jsem nebral jako příklad od tebe ale od rozumu wiki:-)
Tam se uvádí že při nabíjení na 40% kapacity prodloužíš životnost 3x.
Při těch 80% to prodloží životnost jen o pár cyklů a tak že rozdíl mezi 80 a 95% je opravdu mizerný a nestojí ani za zmínku. To je názor odbotníka ne můj.
Ja se taky snažím tobě i ostatním vysvětlit že i když se nabíjejí na 41,7-42V tak de fakto se nenabíjejí na sto % jelikož 100% je nabití na 43V to je skutečný rozsah lion článku. 3V-4,2V je pracovní a tudiž optimální rozsah. Já končívám s odběrem pokud jsem v nouzi na minimálně 33V u lionek a 35V u lipolek což je asi těch 15-20% před úplným vybitím. Pokud to vše vezmeš z hlediska výše uvedeného propočtu tak moc velké šetření se příliž nevyplatí.
Srovnáváni s modeláři není na místě jelikož ti pracuji v jiné odběrové třídě jako my na alektrokolech. Taky baterie mají nabité za pár minut a neé za hodiny jako my.
Já nemůžu nabít jen na 80% a pak před jízdou nabíjet zbytek, to bych nevyjel ráno ale až dopoledne třeba v 10h a já v létě potřebuji vyjet ve 4 h ráno abych se do 10-11vrátil kvůli vedrům.
Co je komu platné šetřit nedobijením baterie když ji pak v létě denně vystavuje slunci a žhaví ji na 60°C a více. Tohle je pro bateri daleko škodlivější jak nabití na „100%“
Baterie aby podala ten výkon co se od ní očekává pak by měla sloužit v celém spektru použitelnosti. Tzn. nepodbíjet vice jak 33V a nepřebíjet více jak 42V.
To že nám to odešlo po tak málo cyklech je spíše dáno nekvalitou článků vyráběných před 5 léty.
Ta jedna z linergy 18,9Ah slouží už 3 roky, nyní už jen s 60% kapacitou, i když už ne u mně ale u kolegy:-) A zrona k této jsem se choval celkem normálně a navíc nemá ani BMS.
Nakonec každý si to udělá podle sebe, ja jen chtěl naznačit že někdy přilišné šetření není zrovna výhodné:-)Absolutní akumulátor
Supravodivost vědci znají již více než jedno století. Roku 1911 ji objevil holandský fyzik Heike Kamerling-Onnes, když zkoumal tepelnou vodivost kovů ponořených do kapalného hélia, tedy při teplotách blízkých absolutní nule (ta je -273,16 stupňů Celsia).
Kamerlingh-Onnnes také při jednom ze svých pokusů naznačil úžasné možnosti tohoto jevu. Ve své laboratoři v holandském Leydenu pustil do závitu umístěného v kapalném héliu proudový impuls. Celé zařízení pak i s chladícím médiem převezl přes kanál La Manche do Cambridge. Měření provedené v přednáškovém sále slavné univerzity prokázalo, že proud vodičem stále obíhá.
Už objevitel tak naznačil jedno z možných využití jevu, které by znamenalo revoluci. Největším problémem dnešních alternativních zdrojů energie, elektromobilů a dalších zařízení je, že neumíme efektivně a levně skladovat elektrickou energii. Představa akumulátoru, do něhož by se proud prostě jen napustil a v případě potřeby zase odčerpal (stejně jako třeba benzin do nádrže vozu) je velmi lákavá. Problém ale zatím představuje extrémně nízká teplota, při které to funguje. A to bohužel platí i pro všechny další aplikace supravodivosti. Mnozí však doufají, že to tak nemusí být věčně.No, ja beriem batérie ako palivo. Jednak po 100 cykloch to už asi nebude ako predtým a jednak po sto cykloch už bude technológia batérií volakde inde.
Prvé si to odnášajú články na kladnom póle, myslím, potom to rozhadze celú sekciu ale najdôležitejšie na tom je to, že za tú dobu sú moje požiadavky, predpoklady atd, niekde úplne inde.
Neviem, no 18650 články čo sa už teraz vyrábajú s takmer 4Ah kapacitou, môžu viac menej diktovať tempo. Stačí ich spoľahlivo/rozumne vybíjať a vzhľadom na svoj počet/rozmer sa zmestia do rámu napr.
Prikladám napríklad charakteristiku mojich článkov, čo je už možno päť rokov stará vec ak nie viac.No aj dnes som bol s kolegom Marekom, spomínal že na tých Bosch bajkoch dochnu batérie, v princípe to nie je nič nezvyčajné. Bohvie aké prúdy torque sensor naozaj ťahá, ono to nie je sranda, púšťať prúd na základe sily. Tiež si myslím že kým to prešlo cez celú nemeckú inšpekciu kvality tak tie batérie zostarli, či časom, ci technologicky.
Pravidlo pre odhad počtu cyklov LiIon/LiPo batérie pri nabíjaní na nižšie napätie ako 4,2V je zdvojnásobenie počtu dosiahnuteľných cyklov na každých 0,1V o ktoré sa zníži konečné nabíjacie napätie. To napríklad pri nabíjaní na 4,0V znamená 4-násobok cyklov. Je možné ľahko spočítať, že takto batéria počas svojej životnosti uchová a odovzdá podstatne viac energie, aj keď každý jeden cyklus bude o niečo kratší. Navyše vďaka pomalšej degradácii je zjavné, že po určitom počte cyklov tá 4x pomalšie opotrebovávaná batéria bude mať aj pri nabíjaní len na 4,0V vyššiu kapacitu ako tá ktorá bude stále dobíjaná na 100% (tá vďaka opotrebovaniu už bude mať výrazne zníženú kapacitu). V praxi som skôr za nabíjanie na 4,1V, aj dvojnásobok cyklov je vcelku dostatočný vzhľadom na obmedzenú kalendárnu životnosť batérie.
Čo sa týka rezervy pri vybíjaní, pod 3,5V (bez záťaže) už moc kapacity nie je, väčšinou menej ako 10%, skôr len jednotky percent (treba rátať s tým že musíme myslieť nie priemer, ale na najslabší článok baterky, lebo vždy jeden taký je a vďaka nemu už moc toho nevyžmýkame.) Takže ak budem batériu šetriť hore aj dolu, stále mi ostáva takmer 90% reálne využiteľnej kapacity, a táto sa udrží po väčší počet cyklov takže po nejakej dobe budem mať reálnu kapacitu na jeden cyklus vyššiu ako keby som bol nabíjal na 100%.
Inak s výnimkou pár špeciálnych LiIon článkov je hranica nabíjania 4,2V a k nej je aj vztiahnutá 100% kapacita. Videl som hodne datasheetov rôznych výrobcov a 4,3V tam naozaj nie je. Bob, prezradíš mi kde si videl tých 4,3V? Testy kapacity sú robené po nabití na 4,2V predpísaným spôsobom.
Celá táto teória nebude fungovať podľa očakávaní, ak bude batéria vystavovaná počas používania vplyvom, ktoré majú výrazný vplyv na životnosť. Predovšetkým je to vysoká prúdová záťaž spojená so zahrievaním článkov, vybíjanie na doraz, skladovanie pri nevhodnom napätí článkov a najmä v kombinácii s vysokou teplotou.Osobne nabijam na 4.2 a vybijam na 3.0, teda aspoň sa snažím. Verím tomu ze o rok budem riešiť úplne inú batériu.
Nevidím žiadny markantny rozdiel v tom či batéria vydrží rok na plný výkon alebo dva so 1/4 stratou.Dusan
Naprostý souhlas, bateri na elektrokolo je k tomu aby se používala v plném spektru výkonu a kapacity. To údajne šetření ještě nikdo nedokázal vše to jsou jen teoretické výpočty na netu. Mám již pětiletou zkušenost v tomto směru a fakt hodně záleží na tom jakou kvalitu článků se nám podaří koupit.LuboN
to že se nikdo nezmiňuje že celkové spektrum článků lion je 2,3V-4,3V na rozdíl mezní pracovní hodnota se bere 2,5V-4,2V a doporučené provozní napětí je 3V-4,2V
http://www.battex.info/hermeticke-akumulatory/li-akumulatory/pouzivani-li-ion-akumulatoru-v-praxi
Tohle mně potvrdil i soused ktery se tím živí celý život a jak už jsem uvedl věřím jemu než smýšleným tabulkám od výrobců na netu.
Podle tvé teorie o snížení nab. napětí o 0,1V na článek zdvojnádobím počet cyklů je nesmysl, wiki je uváděno že nabíjení na kapacitu 40% baterie což odpovidá zhruba napětí 34V, znásobí cykly 3x čili místo 500 je to 1500.
Podle tvé teorie by stačilo nabíjet na 39V a byl by pak cyklus prodloužen na 1500.
To je poněkud v rozporu co uvádí jiný zdroj.
Nehledě na to že tímto pochybným postupem rozhazíš značně články na bateriích s BMS a tím tu životnost snížiš a né zvýšiš.
Tam kde není BMS a baterie je složená z kvalitních článku tohle nedobijení nehraje roli.Žádný výrobce a obvzvláště ten čínský nemá zájem aby ti baterie sloužila mnoho let.
Vem si třeba bateri do foťáku je tam už 5 rok a stále nafotím 300snímků oproti puvodním 480, nabíjená a vybíjená v celém provozním spektru, skladována v teple a plně nabitá a je to lionka s kapacitou 1,2Ah.Dále, ti co nemaji na elektrokole kvalitní měření napětí (ty LCD s grafickou stupnicí jsou k ničemu) stejně neví nakolik baterií vybijejí a většinou jim to klekne naráz když už jsou na dně. Pak je mu usporné nabíjení na 40-41V k ničemu protože uspora se díky značnému vybíjení nebude konat. proto každému doporučuji aby si pořídi ještě k LCD panelu kvalitní voltmetr.
- Musíte byť prihlásený, aby ste mohli odpovedať na túto tému.
