Podľa toho čo som videl v rozobratej plynovke, hallova sonda čo je vnútri funguje tak, že keď je pri nej jeden pól magnetu dáva min. napätie a keď je druhý dáva maximálne. To je tých 1-4V. Takže už je to len otázka pripevnenia sondy na nepohyblivú časť brzdovej páčky a vhodného magnetu/magnetov na páčku samotnú aby sa v rozsahu pohybu pred záberom mechanickej brzdy zmenil smer magnetického toku cez sondu. Myslím si že s trochou trpezlivosti by to šlo urobiť a nastaviť. Malé Nd magnety sú všade…
Mělo by to jít v rozsahu 0 až max.pevně nastavený regen v jednotce(tedy je vhodné vybrat režim nejsilnější rekuperace).
Regl Lyen má k regen dva vstupy, jeden mám stabilně přizemněný(povoluje se jim režim rekuperace) a druhým se aktivuje brzdění(kontakt na brzdové páčce).
Plyn mám připojen na analog.vstup arduina, kde se čte úroven napětí z plynu. Záměrem je pak podle napětí na plynu cvičit se střídou PWM na druhém vstupu brzdění. Celé to závisí na tom, jestli bude regl ochoten nechat s FETy takhle rychle cvičit. Zatím to mám naprogramované s PWN na 1kHz. Zatím nevyzkoušeno, celý den jsem študoval funkce timeru v Atmega pro HW generování PWM.
Aha, tak to chápem, ale je otázne ako to bude fungovať, ak aj áno neviem či to nebude všelijako kvíliť a spievať 🙂 Mne by to určite nešlo, RJ Magic začne rekuperovať až po malej chvíli, nie okamžite, takže to by proste nešlo. A PWM na 1Hz by strašne stresovala mechanické časti. A mňa asi tiež 🙂
Napadá ma ešte jedno riešenie, napojiť sa priamo pred budič mosfetov, v RJ rekuperáciu vypnúť a budiť PWM signálom mosfety externe. To by potom šlo rekuperáciu riadiť akýmkoľvek spôsobom. A vlastne ešte ma napadá jedno riešenie, urobiť z mosfetov „rekuperačnú RJ“ a pripojiť to na fázy a zem, rekuperačný prúd bude tiecť cez fety v RJ takže by mohli stačiť 3ks… To by bolo úplne nezávislé riešenie.
Jo, je to o tom jak rychle bude regl se signálem brzd pracovat. Zasahovat na gate MOSFETů v reglu by se mi nechtělo je to o „hubu“, je nutné správné časování – stačí aby se potkali oba Fety v h-mostu a je po nich.
To externí řešení by nebyl až tak špatný nápad, ale zase je to o časování a 3fety(těma můžeš zkratovat fáze navzájem, bude to brzdit, ale nebude to nabíjet aku) by nestačili, je třeba min 6FET. Motor vyrábí (jestli se nepletu střídavinu), takže jednou musíš fázovej drát přizemnit a podruhé „připlusit“.
PWM 1Hz je samozřejmě nesmysl. Ale třeba už od 50Hz už by to šlo, ale asi by to všelijak zpívalo:-)
Nic, jdu dělat zase chvilku něco jinnýho, musím se připravit na bagrování kolem domu.
Edit: jo už chápu, že tě s těma 3FETama nechápu 🙂 Jak píšeš, že by jsi je dal na fázi a přizemníl.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 1 month používateľom rob.brno.
Myslím že by malo stačiť pwm signálom spínať 3-mi externými fetmi fázy na zem, a naindukované napätie vo chvíli keď rozopnú by cez diódu vo vrchných mosfetoch RJ prechádzalo do batérie. Zabezpečiť aby v rovnakú dobu RJ nič nerobila by nemal byť problém, ten istý signál z brzdy čo vypne motor by spúšťal regeneráciu… Otázka je ešte aká frekvencia by bola vhodná, ak by to fungovalo nie je problém vyrobiť akýkoľvek brzdný rekuperačný systém nezávisle od schopností RJ…
Tak mě to zajímalo kolik narekuperuju jen na jednom kopci, tedy bez vlivu celé cesty. Vzal jsem tedy po delším čase „Electru“ vyvětrat a zkusil si přesně změřit rekuperaci na krátkém kopečku 6% sklon. Nahoru jen s motorem a dolů hezky rekuperační brzdění. Výsledek je, že rekuperace vrátila 21,4%. Kdybych šlapal, tak nepochybuju o údajích, které uvedl LuboN. Ale já to nechtěl šlapáním zkreslovat a na 6% má tohle ebike dost síly samo o sobě. Rychlost nahoru mezi 25 až 30km/h. Dolů jsem jel s rekuperaci o krapet pomaleji většinou kousek pod 25km/h. Samozřejmě, že platí, že pustit to dolů bez brzdění znamená nenarekuperovat nic. Tak to jen pro zajímavost. Tedy mě samotného to zajímalo, tak to dávám k dobru.
Bobe, krátký kopec je dlouhý 440m. Čas tedy plyne z uvedených rychlostí, ale na procentuální podíl rekuperované energie nemá žádný vliv. Jde přece o podíl.
Tak to je na Nobelovku za minutu a pár vteřin nabít 21% kapacity aku je fakt perpetum mobile 🙂
Dodnes ještě nikdo nevymyslel a nepostavil ani takovou nabíječku, držím palce budeš asi brzy multimilionář 🙂
Koupím ten patent za jakoukoliv cenu 🙂
Nebo je to procento vrácené energie z toho co jsi spotřeboval do toho krtince?
Kolik to asi bylo za tu minutu než jsi vyjel na vrchol? 500W? A to jsem asi hodně přestřelil, tak že navráceno 0,0 nic 🙂
Mimo téma:
Myslím že Lubo psal o nevhodnosti auto pojistek na ekolo.
Já teda mám každou paralelní sadu aku jištěnou autopojistkou 20A. Nabíjení jistím trubičkovou 5A.
To že autopojistka chytne oblouk při přepálení je prakticky ověřené? Nechce se mi to zkoušet na mých 80V a zbytečně aku „šokovat“.
Rob.brno, na bežnej autopoistke je napísané „32V“. Určite to nie je len tak zo srandy 🙂 V prípade nejakého toho nadprúdu by autopoistka fungovať mohla, pokiaľ by však došlo k tvrdému skratu pri 80V… Ja by som asi nechal tie poistky na paralelných packoch, a ako hlavné istenie celej batérie vrelo odporúčam klasický domový istič (primerane dimenzovaný). Má zhášaciu komoru a tak vzniknutý oblúk je uhasený. Navyše je možné ho používať aj ako hlavný vypínač a samozrejme na rozdiel od poistky nie je na jedno použitie.
Bob: Ještě k té rekuperaci. Podle toho, co píšeš, tak jsi mě asi ani nepochopil a děláš z toho perpetuum mobile. Ale to nevadí. Electra je jediný stroj, kde to teď mám změřené. Osobně mě ta čísla vůbec nepřekvapují. Ještě bych k tomu řekl, že obecně je sice pravda, že kolo s jezdcem má velký odpor vzduchu a přitom ne moc velkou váhu. Z toho se dá tedy odvodit, že při vysoké rychlosti sjezdu rekuperace skutečně rekuperace u kola zajímavá nebude! Ale pokud se sjíždí pomalu, což znamená, že místo padesátkou sjíždíš ten kopec rychlostí dejme tomu do třicítky, tak to už není k zahození. A není na to žádné perpetum mobile. Ono té probrzděné energie, která se mění v teplo skutečně není málo.
Je to možné, ovšem tak jak jsi to napasal je to fakt nesmysl.
Za 1 minutu nejde nabít skoro nic natož 21% kapacity baterie.
Měl by jsi to asi formulovat jinak.
Předně délka trasy nahoru i dolů
stoupavost (sklon)
rychlost jízdy do kopce, čas
rychlost jízdy z kopce, čas
Kapacita bateie a stav nabití před jízdou.
Spotřeba Ah (Wh) do kopce.
Kolik A dá při rekuperaci motor a při jaké rychlosti.
Z těchto údajů už by se dalo lecos dopočítat.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 1 month používateľom bob.
Autor
Príspevky
Zobrazuje sa 15 príspevkov - 61 až 75 (z celkového počtu 100 )