- This topic has 99 odpovedí, 9 hlasov, and was last updated pred 9 years, 1 month by
.
-
Príspevky
-
Dobře, zkusím se příště vyjadřovat přesněji. 🙂 Je číslo z CycleAnalystu. Pod kopcem vynulováno. Vyjel jsem kopec a pak ho sjel. Pod kopcem jsem vyfotil výsledek a napsal ho sem. Někdy můžu udělat nějaké měření na delším kopci. 🙂 Každopádně je to specifický případ. Reálně mám na delší trase okolo 10%.
Ten údaj efektivity rekuperace můžu potvrdit. Už jsem tady psal moje měření: náš kopec(dlouhý 375m s převýšením 25m) sjet se ziskem 2Wh, k vyjetí spotřebováno 20Wh(oboje cca stejnou rychlostí kolem 20km-h), tedy efektivita je těch 10proc. Jenže běžná cesta se neskládá ze souvislého kopce, kde by se dala uplatnit rekuperace, takže se celková efektivita na rovině „rozmělnuje“ až k jednotkám procent nebo spíš promile.
To beru že je to navraceno 10% z toho co jsi spotřesboval na vyjetí kopce.
Ovšem to co se dodalo do baterie je skoro nula. Na 2Wh uješ leda tak prd. 🙂Tak to ti řeknu skoro přesně: při spotřebě kolem 12Wh/km po rovině na ušetřené 2Wh ujedu kolem 170m 🙂 bez šlapání.
Rozumné množstvo energie pri regen. brzdení vznikne, ak pôjdete napr. trasu s prevýšením cez 1000m v štýle jazdy „krajinkár“, to znamená nikam sa neponáhľam, do kopca motoru pomáham a nadol rekuperujem a stále mierne šliapem aby som nestuhol… To potom tie čísla budú úplne iné 🙂 A samozrejme to celé má zmysel, nakoľko batéria nie je nekonečná, a pochopiteľne chcem zájsť čo najďalej a vidieť čo najviac pri takomto type jazdy. Vláčiť 3 baterky nebudem a čakať kým sa mi jedna nabije v teréne sa mi nie vždy chce/dá. Regeneračné brzdenie je spôsob, akým si na trase s väčším prevýšením dokážem pri vhodnom štýle jazdy reálne predĺžiť dojazd.
Takže kto nemá kopce, šliapať sa mu nechce/nedá, alebo jazdí adrenalínovo, tomu regen nanajvýš tak ušetrí brzdové platničky. A keď už mám v kolese hub motor, nevidím dôvod prečo by som to nevyužil a regen. brzdu si nezapol. Minimálne kôli tým platničkám.Bob, ja mám odskúšané, že na výlete ako som popísal vyššie získam aj cez 100Wh… Pri priemernej spotrebe 5Wh/km je to 20km k dobru. Prosím ber do úvahy, že jazdím úsporne a poctivo šliapem (nakoľko chcem prejsť čo najviac). Všetko je to o profile trate a štýle jazdy. Aj ja dokážem jazdiť tak, že rekuperáciu mám 2% 🙂
LuboN
Dej sem nějaké udaje o
Předně délce trasy nahoru i dolů
stoupavost (sklon)
rychlost jízdy do kopce, čas
rychlost jízdy z kopce, čas
Kapacita bateie a stav nabití před jízdou.
Spotřeba Ah (Wh) do kopce.
Kolik A dá při rekuperaci motor a při jaké rychlosti.
Z těchto údajů už by se dalo lecos dopočítat.Plácnutí něco o 100Wh není ověřitelné bez výše uvedených údajů.
Bob, takéto podrobné údaje si asi nevedie nikto z nás, štandardne mám zapísanú dĺžku trasy, čas, keď si zoberiem navigáciu aj prevýšenie a potom samozrejme elektrické hodnoty ako spotrebované Ah a Wh, narekuperované Ah a Wh, maximá výkonu a prúdu… Aké prúdové hodnoty u mňa dosahuje rekuperácia som už písal. Overovať nie je čo, meráky neklamú a ja tiež nie. Počítať viem dobre. Prezrel som si záznamy z výletov, a pri tých kde som šiel kopce a „na spotrebu“ sa mi rekuperácia pohybuje od 20-35%. Samotný kopec má omnoho vyššie číslo, nakoľko počas výletu sú vždy sú aj úseky rovinatejšie na ktorých sa rekuperovať nedá.
Pri bežnom jazdení keď nešetrím na maximálny dojazd sa rekuperácia pohybuje od takmer nuly do nejakých 15%, v závislosti od trate a štýlu jazdy.Lubo, ale i ten jistič pro „domácnost“ je problémový, protože je na střídavý proud, kde proud prochází nulou a oblouk se snadno sháší. U stejnosměrnýho proudu jsme na tom stejně jako s pojistkou. Máš to prakticky ověřeno, že už ti tento jistič úspěšně odjistil zkrat na kole?
Bob, samozrejme že som, elektromobily totiž nemajú pedále! 🙂
Rob.brno, ističu je to jedno či je to striedavý alebo jednosmerný…„Ističe sú samočinné istiace prvky chrániace obvod pred nadprúdom (skrat a preťaženie). Na skrat reaguje skratová spúšť tvorená elektromagnetickou cievkou. Tá po prechode skratového prúdu vytvorí elektromagnetické pole, ktoré silovým pôsobením odtiahne hlavné kontakty. Okrem hlavných kontaktov istič má aj vedľajšie (opaľovacie) kontakty, ktoré šetria hlavné kontakty pred oblúkom. Oblúk je zhášaný v zhášacej komore (deionizačnej mriežke), do ktorej opaľovacie kontakty ústia. Na preťaženie reaguje bimetalom (dvojkov s rozličnou tepelnou rozťažnosťou), ktorý sa pri preťažení ohýba a mechanicky berie so sebou aj kontakty.“
Treba si dať pozor na charakteristiku ističa, vyrábajú sa vo viacerých prevedeniach a nie všetky sú vhodné pre takýto typ istenia. Bežne používané a na náš účel vhodné sú ističe s charakteristikou „B“. Pre ňu všeobecne platí, že skratovú ochranu aktivuje nadprúd s hodnotou ktorá je 3 až 5-násobok menovitej hodnoty ističa. Bob, aký typ a hodnotu ističa si použil? Bol to skutočne „tvrdý“ skrat, alebo len nejaké zaiskrenie? Inak bežné ističe majú vypínaciu schopnosť od 6 do 10kA, takže ak je istič funkčný, s nejakou baterkou na e-biku si hravo poradí. 🙂
Lubo: Jističi to bude jedno, vypne předpokládám podle efektivní hodnoty stř.proudu, obdobně i při stejnosměrném.
Co už jedno není, je zhášení oblouku, stejn. neprochází nulou, takže se blbě zháší pokud už se zapálí. Střídavý má „tendenci“ se zhášet sám. Jistič pro stejn.proud MUSI mít jinak(více) dimenzováno zhášení oblouku.
- Musíte byť prihlásený, aby ste mohli odpovedať na túto tému.
