Reakcie
-
Príspevky
-
Tak alespoň, že tu volbu článků máme my – stavitelé ebiků. Můžeš tedy doporučit nějaké články 18650, které mají alespoň 3,4Ah, životnost 300 cyklů (s poklesem na 80%) a dají průběžný proud 2C? Většinou je tam problém ten, že životnost měří stejně pro 1C, takže u menší kapacity se musí počítat s menší životností. Co jsem koukal na Linergy, tak rozdíl v ceně mezi kapacitou 3,4Ah (možná to bylo 3,5Ah nevím) a 2,9Ah je docela dramatický.
Lubo, říkáš, že s námi výrobci hrají hru. Tak třeba Bosch má celkem malou baterku – jen 40 článků – a přitom kapacitu 500Wh. Z jakých článků bys jí tedy vyskládal, tak aby nebyla větší, měla vyšší kapacitu, vydržela déle jak dva roky a dávala proudy pro maxima, která Bosch má?
Já myslím, že lepší značky jdou do kvalitních článku. Já mám u Focus Jarifa články s kapacitou 3,1Ah (15,5Ah pro 5P), dneska už dávají 3,4Ah (17Ah). Podobně Bosch pro 500Wh při 4S musí dávat něco jako 3,4Ah. Fakt je ze tam se odběry vejdou vetsinou s rezervou do 2C. A o kolik je tak dražší článek 3,4Ah proti článku třeba 2,9Ah? Pokud by to bylo v poměru kapacit, tak by se o tom dalo i tak uvažovat.
Otázka je, čemu se říká lepší články. Pokud to poměřujete jen vyšší kapacitou, tak často ty „lepší“ články dají menší maximální trvalý proud a často jim rychleji klesá kapacita. 🙂 To je samozřejmě problém malých baterek, tedy často i těch do rámu.
A ještě k napětí baterie, max otáčkám a výkonu. Ano, co píšeš, platí pro tentýž motor. Nicméně další cesta je převinutí motoru silnějším drátem. Pak můžeš lítat jako drak i na to nižší napětí. Ale nechci odbočovat z tématu, tak promiň.
Z popisu se dá zjistit jen to, že to porovnává napětí A a B a stará se o to, aby byl sepnutý okruh s vyšším napětím. To nejde udělat pouhým propojením, takže z toho strach nemám. 🙂 Ale jestli mi to přijde, tak poreferuji.
To máš pravdu, v té době se mě to zdálo jako jediná možnost. LiPo mě nenapadlo a nevím, jestli bylo už v takovém rozmachu. Dneska bych asi šel rovnou do LiPo. Ale baterka zatím funguje, tak máš pravdu, že by mohla sloužit jako rezerva. Další možnost je, že se to propojí a jak se obě baterie podelí o proudy, tak to možná pro ně bude dobře. Já tu Headway baterii mám v té zadní brašně napevno přes dno brašny a gumový doraz to mám přidělané na nosič, takže to tam drží ikdyž kolo spadne, takže to nikdy nesundavám. I v mrazech to je v garáži. 🙂 Mám ale jen 36V, ikdyž nakonec i to mě stačí. Uvažoval jsem o vyšším napětí, ale nějak nevidím důvod. Moment je o tom, jaký je fázový proud a ten můžu mít stejně velký. To, že z baterky poteče pro stejný výkon vyšší proud mě netrápí, vodiče na to jsou dimenzované. Ale zpět k problému. Nabíjecí napětí LiFePo4 12S je 43,8V. U LiPo 10S je 42V. Hm, tak tady možná bude problém! U LiFePo4 to po menším zatížení klesne rychle ke 40V ale pak už to klesá pomalu. U LiPo (i li-ion) to klesá pozvolna od těch 42V dle vybíjení. Takže z toho mám obavu ale taky mě zajímá, jak by to bylo s průběhem proudů mezi oběma bateriemi. Asi by byla dobrá možnost mít baterie zapojenou jak samostatně, tak se rozhodnout pro paralelní zapojení. Ale to by pak chtělo nějaký chytrý systém, který by druhou baterii sám připojil v momentě, kdy by se napětí vyrovnala. To by šlo pro vybíjení jednoduše dvojicí výkonových diod proti sobě a mezi by byl odběr. Takže by pak tekl proud vždy jen z baterie s vyšším napětím až do okamžiku, než by to napětí kleslo. Problém je v tom, že pro rekuperaci tohle nejde použít. Pak je tedy varianta. že tam bude dioda chránící proti přetékání proudů slabší baterii, do které tedy nikdy nepoteče ani proud při rekuperaci. Slabší baterie navíc nemá šanci dát větší vyrovnávací proudy, protože na ní napětí asi rychle klesne. Při rekuperaci poteče proud jen do silnější baterie. Když by mělo být jednotné nabíjení přes slabší, tak samozřejmě jen přes tu slabší baterii, ale pak je problém v různosti konečného dobíjecího napětí. No budu o tom ještě uvažovat.
Jinak pro zajímavost v té zadní brašně mám baterii ze článků Headway (LiFePo4), které jsem objednával v roce 2011. Sice něco váží, ale nemají problém dávat poměrně vysoké proudy. Jen mě štve, že nejdou paralelně spojit LiFePo4 a LiPo, protože by tam pak asi tekly větší vyrovnávací proudy. Přemýšlím, jak různé baterie spojit paralelně a dokázat pohlídat či omezit vyrovnávací proudy. Jednoduše asi pojistkou. Stejně si myslím, že se to přehání s těmi vyrovnávacími proudy, protože žádná baterka není tak tvrdá, aby při většim proudu aŤ už vybíjecím nebo nabíjecím držela rozdíl napětí. Podle mě se to rychle vyrovná a ty vyrovnávací proudy nejsou tak hrozné. To je věc, které mě teď vrtá v hlavě. Co si o tom, Lubo, myslíš?
LuboN, jo to je dobrý nápad, ale lákavé je i to mít hladkou plochu a dát si tam třeba nějaký obrázek. 🙂
Zastavět baterku do trojúhelníku rámu je lákavé s ohledem na těžiště, ale na druhou stranu to pak už asi přestává vypadat nenápadně. Ikdyž co sejde na nenápadnosti. Jen si říkám, jak by vypadala Electra, kdybych jí dal do rámu nálož baterií.
Ale jak pak nabíjet 12S LiPo? To bych musel sehnat nabíječku na 50,4V? Nebo jak bys to nabíjel? Já mám na všem 36V a nabíječky 42V pro li-ion a 43,8V pro LiFePo4.
To je otázka na kolik článků. Pokud zůstanu u Kelly jednotky, tak je rozumné jít buď na 10 na 13 článků. Asi nejelegantnější je stejně to Adaptto, protože to řeší, jak jsem pochopil, úplně všechno včetně nabíjení a balancování a ochrany článků a pak je jedno kolik článků. LuboN, ty to budeš vědět, jak se zapíná a vypíná to Adaptto? Vypíná se to přes ten displej, nebo tam musí být vypínač mezi baterkou a jednotkou?
Nicméně ikdyž tady hájím použití BMS a nemám s BMS žádný problém na žádném stroji, tak mě samozřejmě u Electry láká naskládat si tam li-polky v počtu, který si určím a ne do kterého mě nutí existence vhodého BMSka. Takže beru to, co tady říkáte. Jen tak nějak cítím, že to je trošku riskantní záležitost a že se to pak musí provozovat třeba tak, že se nabíjí jen na 4,1V a vybíjí třeba jen na těch 3,5V. Vrtá mi to celé hlavou, protože u Electry mám dojezd jenom 25 až 30km. Abych dojel dále, tak bych musel šetřit a to se mi na stroji s plynovou rukojetí vůbec nechce. Jenže dát sit tam lipolky bez BMS taky může znamenat, že dopadnu taky tak, že se mi z baterek jednou zakouří.
A co je za komplikované měření BMS? Hlídá minimum a maximum a hlídá to u všech článků, tak proč by měla brát jednomu více než jinému. Pokud to máš nějak podložené, tak o.k., ale fakt se mi to nezdá. To, že se články rozhodí nemusí být bmskou. Stačí abys v zimě vyjel a krajní články prochladly více a měly tak nižší kapacitu a máš to rozhozené cobydup. Jo třeba se ti to rozhodí pro jednou o procento a ani to nepoznáš, ale stane se to několikrát a už to poznáš. Jinak máš pravdu, že se to rozhození projeví až když se články blíží plnosti. Pak u plnějšího článku napětí vylítne dřív, kdežto ostatní budou ještě v klidu na 4,19V atp.
