Reakcie
-
Príspevky
-
Mělo by to jít v rozsahu 0 až max.pevně nastavený regen v jednotce(tedy je vhodné vybrat režim nejsilnější rekuperace).
Regl Lyen má k regen dva vstupy, jeden mám stabilně přizemněný(povoluje se jim režim rekuperace) a druhým se aktivuje brzdění(kontakt na brzdové páčce).
Plyn mám připojen na analog.vstup arduina, kde se čte úroven napětí z plynu. Záměrem je pak podle napětí na plynu cvičit se střídou PWM na druhém vstupu brzdění. Celé to závisí na tom, jestli bude regl ochoten nechat s FETy takhle rychle cvičit. Zatím to mám naprogramované s PWN na 1kHz. Zatím nevyzkoušeno, celý den jsem študoval funkce timeru v Atmega pro HW generování PWM.Bud tak jak píšeš anebo by byla plynovka v regen po celou dobu, co by byla brzda namáčknutá. Vidělo by se podle toho co by se ukázalo více praktické.
Tuším, že to takhle má el.motorka Vetrix. Ono by asi stačilo, aby se změnil režim plynovky na regen v momentě namáčknutí brzdové páčky.
Přímo z Číny by se měl nechat nějaký podobný regl sehnat určitě levněji, ovšem pak to bude horší se zárukou.
Jo to asi jo, ty rozdíly mezi regly se nejvíce projeví při nízkých otáčkách a nebo při velké zátěži.
Pokouším se ted integrovat variable regen pomocí arduina i na mou Lyen jednotku, která umí jen konstantní regen. Tato funkce je myslím podstatná pro „efektivní rekuperační“ jízdu, aby se dala síla brždění přizpůsobit kopci. Plánuju to řídit právě plynovou rukojetí(zatím jen v 10-ti úrovních), když už tam je ať nemusím přidávat další bazmek na řidítka.
I na tu sinus by se měla pravděpodobně nechat tímto způsobem proměná rekuperace dodělat.Jenže ne každý potřebuje mít hned skutr s motorem 5kW. Stroj s hubzillou už se za kolo vydávat asi nedá. Mě by osobně stačilo zlepšit teplotní poměry v motoru, drobné zvýšení dojezdu už by byl jen příjemný bonus. Sinus regl by se do 4t kč měl vejít a je to bez větších mechanických úprav, kterým bych se u výměnu motoru nevyhnul, navíc by se dost zvýšila váha celého skutru. U mého kola mi vyhovuje, že jej vytáhnu do schodů nebo jsem schopen při váze 33kg jej i krátce poponést.
Další kousek elektromobilní techniky u mě bude už následovat jen e-auto, nejspíš to bude do dvou let Nissan LEaf.
Jo, ty proudové pulzy do aku při rekuperaci by mě dost zajímaly. Měl jsem za to, že je ale hodně pochytí filtr. kond v reglu,takže by nemusely nijak moc překračovat doporučené hodnoty. Chtělo by to vidět na osciloskopu, co se tam děje.
Jistě(pokud máš nyní obdélníkovou-trapezovou), tady je popis principu sine wave reglu: https://www.electricbike.com/sine-wave/
Je to podobné jako by jsi do 3f motoru cirkulárky na 380V pustil obdélníkový „proud“. Drnčela by a přehřívala by se díky zvýšeným ztrátám v železe.Vypadá, to že vlastně sin regl od nesin se od sebe HW vůbec neliší, jedinný rozdíl je v SW, který řídí gate FETů. A PWM se do nich rve taky i u nesin reglů – jak jinak by se dělal např. poloviční(proměnné řizení) plyn.
Kelly jsem zvažoval taky, ale byla mě rozmluvena – při nízkých rychlostech škube. Co se mi na ni ale líbí je variable regen.
Lubo, myslíš tuhletu? http://em3ev.com/store/index.php?route=product/product&path=38&product_id=82
Je to infineon a přesně tuhle mám na kole, akorát ji mám koupenou z USA od Lyena. Pozor na to není sinus a vychází celkem draze(přes 3500kč). Dneska už bych šel jedině do sinus. Už jsem začal uvažovat i o tom, že bych moji stávající prodal a koupil místo ní sinusouvou 12FET. Údajně má sinus regl vyšší účinnost o 20proc.(ověřováno známým prakticky srovnávací souběžnou jízdou na obou jednotkách), právě těch 20proc. se přemění bez užitku v motoru na teplo, který se u mě dost zahřívá.
Právě jsem zprovoznil Watthodinometr a toto jsem změřil: při zhruba 20kmh rychlosti dolů i nahoru jsem dolů narekuperoval kolem 2Wh, při jízdě nahoru si motor z aku vzal 20Wh. Tedy zhruba desetina. Když to porovnávám tak mám rekuperační proudy 2x až 3x nižší než ostatní, částečně je to danné tím, že je to při skoro 2x vyšším napětí. Možná, že je rekuperace u mě méně účinná, protože motor musí vygenerovat vyšší napětí. Mám taky trochu podezření na mezizávitové zkraty ve vinutí motoru, čekal jsem původně i lepší dojezd na moji kapaci aku. Uvidím, jaký budu mít dlouhodobý průměr spotřeby Wh na km.
Bohužel musím souhlasit s Bobem. Mám nastavenou nejsilnější rekuperaci na rj infeneon(umí tři stupně). Motom MP dává zpět při 50km/h 5A(při 20km/h 2A), ale brzdí to tak silně, že se dá použít jen v prudších kopcích. Rozhodně je ale lepší kopec i po delší trase po rovince objet. Rekuperaci používám, ale opravdu jen abych šetřil brzdy. Brzdný účinek je znát už při jízdě 15km/h.
Jde o úhel pohledu.
Ale já nepotřebuji druhou dobře honorovanou praci:-) Potřebuju relaxovat a vedlejším efektem je i užitek.
Možná se dá koupit ledasco, ale těžko řešení přímo na míru konkrétním potřebě.Ad kvalita profi řešení – když si člověk něco dělá sám, dělá to většinou lépe než když je to na kšeft. Takhle to mám alespon odkoukané od řemeslníků ve stavebnictví 🙁
Nemám určitě Bobe potřebu vymýšlet vymyšlené, ale v základu se to musí udělat. A jistě, že neplánuju dělat jen zobrazování, mám krom dalších v plánu integrovat zabezpečení kola RFID klíčem, ukazatel stoupání a v poslední fázi i GSM a GPS lokátor. Ale je to žrout času. No co, někdo chodí do hospody a někdo čas využije smysluplněji třeba bastlením 🙂
I ty funkce CA které má, jsou jen omezené, nic nového se naučit už nedá. A CA je pořád jen textová krabička co ukazuje jen „hloupá“ čísla:-), která toho laikovi moc neřeknou.
Tedy já to vidím úplně naopak. Neměl by jsi ty průběhy proudu potvrzeny z osciloskopu? Bohužel žádný nemám.
Proud z baterie by měl být podle mě víceméně stálý, sice je proud rozsekáván na H-mostu podle PWM, ale ty půlzové rázy jsou hodně pochytány na vstupním kondu reglu(ten co nám hází při připojení aku jiskry:-) Zatímco výstup z h-mostu jde rovnou na cívky motoru, kde o stálosti proudu nemůže být ani řeč už jen proto, že je tady střídavina. Je tady pěkný signálový „bordel“, to se jednoznačně prokazuje tím, že se na paralelně vedeném kabelu k motoru naindukuje silné rušení(to se u stálého proudu nestane). Už jen to, že se mi na drátu(vede cca 70cm spolu s fázovýma drátama) z hallovek naindukuje při běhu motoru rušení, které přesahuje přes 3V, takže generuje falešné impulzy pro dig.vstup Atmegy, je jasným důkazem o „stálosti“ proudu na fázích.To omezování fázového proudu by měla být podle mě doména spíš reglu (alespon můj infineon tuhletu funkci omezení fáz.proudu má), takže tohleto už necítím potřebu řešit.
Lubo to s tou souvislostí momentu s fázovým prodem je jasné. Ale k čemu konkrétně to chceš využít na cyclocompu? Chápu význam to měřit u reglu, tedy při přímém řízení motoru.
Není mi taky pořád jasné jak může být fázový proud vyšší než proud z aku, chápal bych to snad jen tak že rozdíl je vtom, že proud z aku je konstantní, kdežto fázový pulzní(chvíli teče, chvíli ne), takže celková přenesená energie je stejná(když pominu ztráty).
