bob: Nojo a čím si to vysvětluješ, že je mnoho odborných názorů, které se liší od tvých zkušeností? Já to, co píši, vyčetl. Sám asi 4 roky jako debil nabíjím po každém příjezdu na 100% a teď měním názor a říkám, že jsem debil, že si takhle ničím starou baterku. Ta nejstarší má 4,5 roku, ale je to LiFePo4! Cos e týká Li-pol, tak tu mám jen 1,5 roku a dlouho jsem jí neměřil, takže tam nechci sám dělat nějaké závěry. Ano máš pravdu, že li-pol drží krásně napětí a má velice malé samovybíjení, ale to neznamená, že chemicky jistě a poměrně rychle nestárne. No a je otázka o kolik se dá její životnost, která je běžně 2 až 3 roky, prodloužit.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
Ještě jedna zásada: Dobít na 80% (s pocitem, že jí prodlužuji život) a pak dojet s vymlácenou baterkou je (jak se zdá) o dost horší než nabíjet na 100% (samozřejmě těsně před odjezdem) a přijet s rezervou v baterce!!!
Shrnu závěry, které jsem sám pro sebe učinil. Samozřejmě nemusí s nimi každý souhlasit.
1) Pokud zrovna nejedu, tak baterka bude udržována ideálně v rozmezí 50 až 80% a samozřejmě v chladu, takže ideál 15°C max. 20°C. (50 až 80 proto, že to je šetrné pro baterku a přitom ještě moc nechybí pro případné dobití na vyšší hodnotu těsně před jízdou.)
2) Pokud jedu malou vyjížďku tak stačí vyjet s baterkou nabitou na 80%.
3) Pokud jedu daleko, tak pro maximální dojezd nutno dobít na 100%. (Což je stejně nutno jednou za čas pro vybalancování článků.)
Jedinou nevýhodou tohoto přístupu je, že je to proti mým několikaletým návykům a je to trošku náročnější. Jen u LiFePo4 na to budu dále kašlat. Ty jsou poměrně stabilní, tedy stránkou podstatně pomaleji než další typy lithiových baterií. Ale nová baterie od Šikuly dostane už lepší péči. 🙂
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
bob:
Jenže zdá se, že rychlost chemických procesů závisí na teplotě a na výši nabíjecího napětí. Proč jinak by Tesla S měla možnost dobíjet na 80%. Tam si myslím, že nikdo nepočítá s tím, že by musel baterku měnit už po 3 letech.
SFSF: U továrních systémů to asi bude různé a software pro nastavení asi skutečně mají jen specializované servisy. Ale s Cycle Analyst verze 3 si každý nastaví sám jak to chce.
Mně jde hlavně o to, jaký z těch principů (nabití na 100% znamená menší životnost, méně hlubších cyklů znamená menší životnost) je důležitější. Tak nějak mám pocit, že u Li-pol je důležitější ten první princip. Tedy soudě dle modelářů, kteří vážně nabíjí jen částečně a pak na 100% až před startem. Dále mám pocit, že u Li-Ion je důležitější hledisko hloubky cyklů. To zase usuzuji podle toho, že se to obecně u elektrokola doporučuje dobíjet vždy. Asi zcela dokonalé by bylo pro Li-Ion dobíjet po návratu vždy jen na 80% a v případě delší cesty před startem na 100%. Jenže štvou mě výrobci nabíječek a BMS. Nabíječky jsou dělané na 100% a není tam možnost vybrat si třeba dobití na 80%. Divím se, že ani renomovaní výrobci jako třeba Bosch nebo BionX tuhle možnost nemají. Zase z toho usuzuji, že u Li-Ion (LiMn) hledisko stárnutí při plném napětí není tak dramatické. Jaké články vůbec dává Bosch a jaké BionX? Neví někdo?
bob: Jenže když si spočítáme čistý čas provozování kola, tak vyjde že nejméně 10 měsíců to kolo za rok čeká zaparkované a u většiny lidí asi i plně nabité. Já si myslím, že se počítá každý okamžik, protože chemické procesy tam běží. Ale samozřejmě ber mě v tomhle jako teoretika, co věří, převažujícím informacím.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
Je to otázka preferencí. Pro jednoho je nejlepší plynová rukojeť, ale pak už to holt není pedelec. Jasně pro silné ebike to asi je fajn řešení. Nic proti. Také mám jeden takový stroj. Ovšem kouzlo pedelecu je, že šlapu a systém přidává sám, když je to třeba. Jsem stále tedy cyklistou a užívám jízdy a nestarám se o nic jiného. A ikdyž nic asi není ideální, tak tvrdím, že pokud má systém všechna potřebná čidla, tak ho výrobce může nastavit hodně inteligentně, takže se fakt můžu věnovat především samotné jízdě. Systém přece jednoduše zjistí, že jedu do kopce, dřu se a přes to jedu pomalu. Všechno tohle systém umí zjistit a spočítat si můj výkon a dle toho přidat. Navíc není problém naprogramovat systém, tak aby pomáhal proporčně třeba až od mého výkonu 100W. Pak už je to na vysoké úrovni a můžu si užít jízdu. Tohle jde udělat s Cycle Analyst verze 3, který se mi moc líbí, ikdyž ho (zatím) nemám.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
Ahoj. Tak otázka je, jestli to není podobně uzavřený systém, jako je třeba BionX, kde to spolu všechno komunikuje a s cizí baterkou to ani nepůjde vyzkoušet. Potom, pokud je motor o.k. tak asi jedině zkusit s jinou – externí řídící jednotkou. Tím ten motor možná degraduješ o level níže, ale třeba je to jediná šance na využití. Nevím.
Napadlo mi, že není úplně špatné šoupnout lahev pod spodní rámovou trubku. Nevýhoda je pro kolo bez blatníků, ale dá se vyřešit nějakým miniblátníkem pod nosičem lahve. Další nápad je bočně na přední část rámu, kde se to už neplete kolenům.
Batoh mě ani nenapadl. Je to řešení, ale tedy mě vadí mít při jízdě něco na zádech. Ale zkusím, jestli se něco u mě nezměnilo. 🙂 Každopádně reálnější než přilba nebo bikerka. 🙂 Bikerka je sice hezká, ale asi neví, že teplé pivo se jaksi nedá pít. 🙂
LuboN: Jojo jen jsme asi trosku zaneradili klotasovi jeho téma. 🙂 Ještě mě napadá, že svoje hraje asi i to, že člověk i slape, tedy pedáluje po slovensky, takže pak poměr rekuperovane a energie spotřebované motorem bude lepší než u Boba.
Táto odpoveď bola upravená pred 9 years, 6 months používateľom Robikl.
bob:
Bobe věřím, že to vrátilo 2%, ale to bylo s jednotkou CL, která neměla řízenou rekuperaci. Jediná rekuperace, která tam byla, byla ta po překročení max otáček motoru. Takže z toho nemůžeš dělat tento závěr.
Autor
Príspevky
Zobrazuje sa 15 príspevkov - 166 až 180 (z celkového počtu 202 )